Nacházíte se:

Defekace.cz » Trocha teorie » Typy onemocnění

Pomozte Nám, my pomůžeme Vám

Hledáme ženy, které trpí nechtěným únikem plynů i stolice, a které by byly ochotny se zapojit do výzkumného projektu – léčby střevní inkontinence novou chirurgickou technikou.

» Číst dále

Typy onemocnění

MUDr. Vítězslav Ducháč, aktualizováno 17. ledna 2006

Klinicky rozeznáváme dvě základní poruchy: obstipaci a inkontinenci.

Obstipace (zácpa)

Definic zácpy existuje asi tolik, kolik autorů o dané problematice píše. Proto mezinárodní kolegium gastroenterologů na svém druhém zasedání v Římě definovalo jasná kriteria vymezující tuto poruchu:

V průběhu posledního roku, alespoň po dobu dvanácti týdnů, které nemusejí následovat po sobě musí být přítomny dva nebo více z těchto příznaků:

  • Namáhavé vyprázdnění ve více než ¼ defekací.
  • Kouskovitá nebo tuhá stolice ve více než ¼ defekací.
  • Pocit nedostatečného vyprázdnění ve více než ¼ defekací.
  • Pocit překážky nebo blokády v oblasti konečníku ve více než ¼ defekací.
  • Nutnost manuálních manévrů k usnadnění defekace ve více než ¼ defekací (digitální evakuace stolice, podepření pánevního dna).
  • Méně než tři defekace za týden.

Uvedená kriteria poměrně přesně vymezují i klinické obtíže pacientů, a proto je nebudeme dále podrobně rozebírat.

Rozlišujeme:
  • Akutní zácpu – nejčastěji krátkodobě trvající, spontánně odeznívající, která postihuje jedince při různých událostech narušující jejich obvyklý životní denní rytmus (změna prostření, změna jídelníčku, stresová zátěž).
  • Chronickou zácpu – dlouhodobý spíše zhorušující se stav, prakticky bez naděje na spontánní vyléčení.
  • Nejčastěji se vyskytuje tzv. zácpa habituální, která je způsobena vymizením nepodmíněných reflexů zajišťujících defekaci na podkladě jejich opakovaného potlačování v důsledku psychického stavu, nevhodného prostředí nebo lokálního onemocnění (bolestivé hemoroidy, řitní trhlina, lokální zánět).
  • Inertní tračník – jedná se o zatím blíže nevysvětlenou primární poruchu transportu střevního obsahu tlustým střevem.
  • Dysfunkce pánevního dna (syndrom obstruované defekace – ODS syndrom) – způsobený poruchou vyprazdňovacího mechanizmu na podkladě poruchy koordinace (anismus) nebo traumatickým postižením svěračů a vzniku vyklenutí rektální ampuly navenek (výhřez, prolaps) nebo do prostoru pochvy (rektokéla).

Inkontinence

Střevní inkontinence není nemoc, ale pouze symptom (příznak), který může být způsobem mnoha různými onemocněními v oblasti malé pánve a konečníku.

Nejčastěji je definována jako neschopnost zadržet plyny a stolici mimo defekační akt nebo jako častá ztráta menšího či většího množství střevního obsahu u člověka staršího 4 let při plném vědomí.

Nejčastěji vzniká jako následek :
  • porodního traumatu při vaginálním spontánním porodu,
  • chirurgických výkonu v oblasti konečníku,
  • následek zánětlivých, nádorových onemocnění nebo jiných onemocnění a jejich léčby,
  • vrozených vývojových vad (nevyvinutí konečníku, spina bifida).

Zvláštní jednotkou je pak paradoxní inkontinence vznikající u dlouhodobě ležících nemocných nebo starých jedinců, u kterých v důsledku nedostatečného vyprazdňování dojde k vyplnění rektální ampuly tuhou stolicí. Ta trvale rozšiřuje ampulu, na což reaguje vnitřní svěrač snížením svého napětí, které umožňuje spontánní vytékání tekuté stolice hromadící se nad překážkou.

Závažnost postižení hodnotíme stupni:
  1. Inkontinence pro větry
  2. Inkontinence pro tekutou stolici
  3. Inkontinence pro formovanou tuhou stolici