Nacházíte se:

Defekace.cz » Trocha teorie » Úvod do teorie

Pomozte Nám, my pomůžeme Vám

Hledáme ženy, které trpí nechtěným únikem plynů i stolice, a které by byly ochotny se zapojit do výzkumného projektu – léčby střevní inkontinence novou chirurgickou technikou.

» Číst dále

Úvod do teorie

MUDr. Vítězslav Ducháč, aktualizováno 15. září 2010

Ilustrace

Slovník cizích slov vysvětluje význam slova defekace jako „normální vyprazdňování střevního obsahu (stolice)“.

Porucha defekace je závažné a traumatizující postižení, které se v zásadě projevuje dvěma odlišnými stavy - zácpou a inkontinencí stolice.

Zácpa – obtížné a méně frekventované (méně než 3× za týden) vyprázdnění s nutností použití břišního lisu po dobu více jak ¼ defekace nebo opakovaným nucením na stolici bez adekvátního efektu.

Inkontinence – neschopnost zadržení plynů a stolice.

Světové statistiky udávají, že poruchou defekace v různé míře trpí více jak 20 % populace. Inkontinencí asi 2,2 % a obstipací až 18 % dotázaných. Převážně jsou postiženy ženy ve vyšším věku.

Závažnost problému naznačuje i údaj o sumě, dosahující až jedné miliardy dolarů, která je v USA ročně utracena za projímadla a různé jiné podpůrné látky.

Postižení ale velmi často své obtíže zamlčují nejen před svým okolím, ale i před svým lékařem, i když cesta k nápravě může být velmi jednoduchá.

Tyto alarmující údaje, ale i skutečnost, že v našem okolí neexistovalo pracoviště, které by se této problematice více věnovalo, daly podnět k vytvoření Daignosticko léčebného centra, které sdružuje odborníky mnoha medicínských oborů, a které se podařilo vybavit i nemodernější technikou tak, že je schopno řešit tuto problematiku v téměř celé šíři.

Předem se omlouváme odborníkům, ale následující text je koncipován jako úvod do problematiky pro nemocné tak, aby snáze pochopili vyšetřovací a léčebný postup.

Jak to vlastně funguje?

Proces defekace (vyprazdňování) je složitý děj, který díky dokonalé spolupráci svalů břišní stěny, bránice, pánve, zevního a vnitřního svěrače koordinované centrálním nervovým systémem na úrovni mozkové kůry i míšních reflexů, zajišťuje buď vyprázdnění odpadních látek (střevního obsahu) nebo naopak jejich zadržení. Tato schopnost se nazývá kontinencí.

I přes velmi intenzivní výzkum, který probíhá v posledních letech, není přesný mechanizmus úplně do detailu objasněn. Shrneme-li poslední současné poznatky, můžeme proces defekace velmi zjednodušeně popsat následujícím způsobem:

Obsah tlustého střeva, odpadní látky a zbytky nestrávené potravy, je pomocí střevní peristaltiky posouván až do rektální ampuly (rezervoáru). Ta se pod vlivem hromadícího obsahu postupně zvětšuje (rozpíná).

Přibližně při polovičním naplnění je do mozku vyslán signál, který si uvědomíme jako pocit nutkání na stolici. Současně dochází k uvolnění napětí horní části vnitřního svěrače a tím je umožněn kontakt obsahu ampuly s vysoce citlivou zónou v horní části análního kanálu. Informace zde získané putují do mozku, který rozhodne, zda je možné pokračovat ve vyprázdnění nebo další proces zastaví.

V prvém případě dochází k úplnému ochabnutí napětí, jak vnitřního, tak i zevního svěrače, povolení tonu svalů pánevního dna, které následně lehce poklesne a způsobí napřímení průběhu konečníku. Břišní stěna a bránice naopak svým koordinovanou stažením způsobí zvýšení nitrobřišního tlaku, který společně se střevní peristaltikou dokončí vypuzení střevního obsahu.

V druhém případě, tedy v situaci, kdy defekace z různých důvodů není možná, dojde silným stažením svěračů a svalů pánevního dna k vytlačení střevního obsahu z rektální ampuly zpět do esovité kličky. Tím se ampula vyprázdní a ustane pocit nucení na stolici.

Proč to funguje špatně?

Příčin proč dochází k poruchám vyprazdňování je celá řada a v zásadě se dají rozdělit do 2 základních okruhů.

  • Extraintestinální (mimostřevní) – systémové – jsou následkem systémových (celkových) onemocnění jako například Parkinsonova choroba, roztroušená mozkomíšní skleróza, diabetes nebo též náledky úrazů. Důležitou oblastí jsou též psychiatrická onemocnění a chronický užívání léků.
  • Gastrointestinální – lokální – kdy příčina je způsobena vlastním onemocněním zažívacího traktu. Řadíme sem zánětlivá a nádorová onemocnění, poruchy střevní motility (peristaltiky) a poruchy mechanizmu defekace.